Pyreneje - část 3/3

12. prosince 2009 v 22:19 | Radek |  Hory
V třetí (a poslední) části vypravění ze Španělska se podíváme na to, jak jsme si obohacovali kulturní rozhledy.

Den desátý - první gastroturistika a první kostelík

Ráno balíme v "našem kempu" pod přehradou, po již důvěrně známé cestě jdeme do Caldes de Boí. Zde začíná něco jako naučná stezka, která se táhne celým údolím Vall de Boí . Po této stezce jdeme údolím do městečka Boí a jelikož již nemáme žádné jídlo, tak se hodně těšíme, co všechno dobrého si k jídlo koupíme. Bohužel nás čekalo veliké zklamání, jediný obchod v městečku měl jaksi zavřeno a otevíral až odpoledne, holt dlouhá siesta. Nezbývalo než se na jídlo vydat do restaurace. Zde jsme měli poprvé možnost poznat, kterak se ve Španělsku podává oběd. To není jako u nás, šup tam polívku, šup tam jídlo, šup tam pivko a "budete si přát platit"? Tady jde všechno tak nějak pomaleji a volněji, docela bych si na to zvykl. Také skladba je trošku jiná než u nás, nejdříve jakýsi "1. chod", to jest polévka nebo nějaký zeleninový salát, poté nějaké "hlavní", to jest většinou nějaké maso a trošku přílohy a poté zákusek, mezitím na stole nesmí chybět víno a pečivo.

Po obědě jsme se odebrali k prohlídce kostelíku Sant Joan z 11. století. Kostelík byl pěkný, ale jeho atmosféra byla tak nějak muzejní. Za vstupními dveřmi skleněná kukaň, kde je nutné si koupit vstupenku. Uvnitř svítící informační cedule. Ale bohoslužby tady možná jsou energické, protože na kázacím pultíku byla (velmi citlivě) umístěna zásuvka na 380 V.


Otevřel obchod, hurá! Nakoupili jsme a hned je život veselejší. Naše další kroky vedli směrem na městečko Taüll, před kterým jsme ilegálně zakempovali na nějaké louce.

Den jedenáctý - další kostelíky

Dnes máme na programu prohlédnout si další staré kostelíky, tentokráte ve městečku Taüll. Tak jdeme na to, nejdříve míříme ke kostelíku Santa Maria. Kamenný kostelík mezi kamennými domy, vypadá pěkně a ve uvnitř je pěkná atmosféra. Taktéž před kostelíkem to, jak vidno z fotky, bylo zajímavé.

Další kostel v Taüllu se jmenuje Sant Climent. Tady to stálo za prd. Z jedné strany kostela je velké parkoviště, z druhé strany hospody. No alespoň, že před kostelem byl pěkný pažit, kde jsme se mohli složit, když jsme čekali, až bude možné do kostela vstoupit. Když uvnitř probíhá komentovaná prohlídka, tak je kostel totiž zavřený. Uvnitř opět muzeum místo kostela, nejzajímavější je asi věž, ze které je pěkný výhled.

Odpoledne jsme přešli do městečka Barruera, kde je téže zajímavý kostelík. Otevíral se až později odpoledne, tak byl čas alespoň napsat pohledy. Už jsem vlastně ani neměl náladu jít se tam dovnitř podívat, ale když první skupinka hlásila, že to stojí za to, tak jsme se tam nakonec také mrkli. A skutečně, tady z toho dýchalo to starodávno. Žádné zbytečné moderní serepetičky, jen prošoupaná podlaha, červotočem prolezlé lavice, pár obrázků. Po komáří a trucovací epizodě jsme zakempovali v kempu, kde jsme se mohli alespoň zkulturnit před cestou do Barcelony.

Den dvanáctý - vstříc velkoměstu

Ráno jsme z Barruery popojeli busíkem do El Pont de Suert. Na cestě bylo zajímavé, že drožku řídila ženská a řídila ji bravurně, pěkně v klídku, s citem, ale zároveň ne jak louda. V El Pont de Suert nám čekání na bus do Barcelony výborně krátilo dětské hřiště s pěknými prolejzačkami. V Barceloně jsme přesedli do pobřežního příměstského vlaku a popojeli na sever do města El Masnou, kde jsme se ubytovali v kempu a odpoledne se již ráchali v moři.

Den třináctý - koupací

Den jsme strávili hlavně koupáním a prohlídkou městečka. Večer jsme uzavřeli problém, který nám Michal dal za domácí úkol již v Rakousku.
Vsuvka pro (zejména pro techniky):
Zadání zní: Když dám na auto kola, která jsou každé o 1 kg lehčí, jaké to odpovídá hmotnosti nákladu, který bych musel vyndat z kufru, abych z hlediska dynamiky rozjezdu ušetřil stejně. Kdo máte tip na poměr 1 kg na kole / ? kg v kufru napište prosím do komentářů.

Den čtrnáctý - prohlídka Barcelony

Dnes je na programu prohlídka Barcelony. Ráno vylezu ze stanu a uvítá mě hláška "Stíháte se vypravit do 15 min.?" To nestíháme, takže to je naposled, co dnes Jirku a Evu vidíme. Do Barcelony se vydáváme ve složení Michal, Petr, Honza a já. Vyzbrojení jsme jen informací, že tam je Science muzeum, které by mělo být zajímavé. Po příjezdu tedy nejdříve navštěvujeme informační centrum, v rychlosti studujeme letáčky a kupujeme alespoň mapu. Naším prvním cílem bylo Science muzeum a stálo to zato. Celé muzeum je uděláno interaktivně, je zde spousta hejblátek a modelů, na kterých si člověk může všechno vyzkoušet a všechno si doslova ohmatat. Takto je zde vysvětlena celá středoškolská fyzika. Byli jsme doslova nadšení. Také zde mají pěkný deštný prales. Pár exponátů mají také venku, kde jsme si vyzkoušeli "telefonování" pomocí dvou parabol na 60 m, funguje to skvěle.


Po muzeu jsme zamířili do parku Güell od Gaudího. Park je zajímavý, ale úplně mě nenadchnul, stavby jsou pěkné a výhled na Barcelonu je také pěkný, ale na zeleň je park jaksi chudší. Naše další kroky byly řízeny zejména signály, které vycházeli od našich žaludků. Nakonec jsme skončili v "American bar", kde obsluhovali jen Číňani a nabídka byla spíše španělská.

Dále jsme šli okouknout známou katedrálu Sagrada Familia. Stavba je to vskutku monumentální, a to ještě není dostavěná (prostřední věž by měla mít 170 m až ji postaví). Jen nevím, jestli staví kostel, nebo turistickou atrakci. Už teďka se stojí fronty před vstupem, vstupné není nejmenší... Už jsme byli celkem uchození, ale Honza chtěl ještě vidět vítězný oblouk, takže jsme šli ještě tam. Tady se nám líbil široký bulvár, na kterém oblouk stojí. Po návratu do El Masnou jsme se ještě krátce vykoupali v moři.

Den poslední

Vstávali jsme ještě za tmi, celou Barcelonu jsme podjeli vlakem v podzemí a dojeli velmi pohodlně vlakem až na letiště. Let byl bez problémů a tak jsme si u oběda vychutnávali točenou Plzeň v hospodě v Dejvicích.

Závěr

Celou akci hodnotím jako dobrou. Hory byly pěkné, ani v nich nebylo přespříliš lidí, z čehož jsem měl obavy. Moře ušlo, kulturní program mohl být kratší. Akcí se občas prolínala jakási absence touhy býti na horách.

Odkazy:
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama