Krušné hory na běžkách

1. března 2010 v 0:26 | Radek |  Hory
Do you speak english? Lyže bez obalu nevozíme! Exception. Nasnídat se a zpět do postele. Opalovačka, vracečka. Internet nemáme. To vše byl běžkový víkend v Krušných horách.

Plán

Plán zněl jasně: V sobotu brzy ráno autobusem z Prahy až na Boží Dar, odtud po hřebeni do Nových Hamru, zde nocleh a v neděli na Bublavu a odtud návrat do Prahy.

Účast.

Já a Honza s Péťou.

Sobota

A nyní si řekneme jak to bylo. Cesta autobusem z Prahy do Karlových Varů proběhla bez problému. Když jsme ve Varech čekali na autobus na Boží Dar, tak nás nějaký řidič přišel upozornit, že bez obalů nám lyže na Boží Dar nevezmou, ale poradil nám, že když je zabalíme do bund, tak to snad projde. No, to nám hezky začal ten výlet. Naštěstí řidič autobusu na Boží Dar žádné obstrukce nedělal a lyže nám do kufru bez problému vzal.
Z Božího Daru jsme vyrazili po Krušnohorské lyžařské magistrále kolem Božídarského Špičáku, Mrtvého rybníku a celkem rychle jsme byli u silnice nad Hřebečnou, kde stojí maringotka s občerstvením, ale zlákat jsme se nenechali pokračovali dále až k rozcestí, kde KLM odbočuje z červené turistické trasy. Byl čas oběda, sluníčko svítilo a stůl ze sněhu koukal tak akorát jako lavička, tak jsme pěkně poobědvali. Zde jsme také usoudili, že když pojedeme přímo do Nových Hamrů, tak tam budeme zbytečně brzy a tak jsme si naplánovali si zajet ještě na Blatenský vrch.
Vyjeli jsme tedy k silnici od Blatné, tu překročili a dále jeli kousek podél Blatenského příkopu. A zde se před námi odehrávali nádherné scenérie, louka obklopená lesy zalitá sluncem a na ní jen 3 lyžníci.
Blatenský kanál

Sjeli jsme až k rozcestí Luhy a po žluté se vyplazili na Blatenský vrch. Zde jsme v bufetu doplnili tekutiny a pokochali se výhledy z rozhledny. Z vršku jsme následovali zelenou značku, která nás opět zavedla na KLM, po které jsme dojeli až nad Pernink. Zde jsem prohlásil, že Nové Hamry jsou tám za tím kopcem někde a podle pohledů jsem vycítil, že to nebyla zrovna potěšující informace. Popojeli jsme k železničnímu přejezdu, kde jsem se musel nechat zvěčnit, neboť na lyžích jsem železnici ještě nepřekonával a tahle trať z Karlových Varů do Potůčků (a dále do Německa) se mi nějak začínala líbit, už jen ten pohled do mapy, jak se trať kruotí aby vystoupala až do Perninku, což je druhé nejvýše položené nádraží v ČR. Řekl jsem si, že po téhle trati se musím někdy svést.


U přejezdu byla lákavá stopa podél trati, ale po konzultaci s nějakým místně se tvářícím pánem jsme ji zavrhli a jali se kopec objíždět směrem k hájovně Vlčina, odkud jsme chtěli po zelené a žluté sjet do Nových Hamrů. V jednom místě jsem si všiml skvělé zkratky, která nás přivedla na Schuppenbergskou cestu, což byla ovšem cesta blbá, takže ze zkratky byla rázem ukázková zajížďka. Kýženou zelenou jsme po malých peripetiích našli, bohužel nebyla protažená rolbou, jak bylo v naší mapě. To kurňa vědět, tak jsme si nemuseli tak zajíždět. Také se nám jaksi začalo šeřit a měli jsme možnost pozorovat pěkný rudý západ slunce.

Sjezd po žluté do Nových Hamrů byl přesně ten typ sjezdu, který zrovna nemusím - tobogánem hrr dolů. Asi v půlce kopce jsme potkali nešťastníka, co mu kamsi odjela jedna lyže, takže musel jít dolů pěšky a bořil se nebo jet po jedné lyži. Byl to místňák, znal dobře cestu, tak jsme spolu s ním dojeli až do Nových Hamrů a mezitím se také dozvěděli, že budeme spát u Belgičana, což vysvětlovalo to, proč se se mnou chtěl při rezervaci noclehu bavit jen anglicky nebo německy.
Večer jsme měli malou gastroturistiku a to jsme nemuseli ani opustit penzion. K večeři bylo totiž nějaké belgické jídlo, flák upečeného masa a brambory upravené tak, že byly nakrájené na tenké plátky, poskládané na sebe a prolité smetanou a celé to bylo zalité nějakou omáčkou se zeleninou, no a bylo to dobré. Z Péti se také stala "Exception", neboť si dávala k pití džus místo piva a to pana domácího trošku překvapilo.

Neděle

Během snídaně začalo pršet a pak nás Honza tak demoralizoval, že jsme po snídani ještě padli do postele. Následkem bylo, že jsme sice vyráželi až poté, co přestalo pršet, ale celkem pozdě, řekl bych cca 9:30. Další plán byl vyjet z Nových Hamrů na Jelení a odtud na Bublavu. V Nových Hamrech jsme jaksi nenašli začátek stopy, neboť, jak jsme později zjistili, začínala na pravém břehu Černé vody pod sjezdovkou a nikoliv na levém břehu, jak jsme se podle naší mapy domnívali. Do stopy jsme tedy naskočili až u prvního mostku za Novými Hamry a začali pomalu stoupat. Ač cesta stoupa jen mírně, byl to místy boj, neboť namazat na mokrý sníh se mi úplně nepodařilo. Odměnou nám byl pohled na zasněžené louky s bublající Rolavou uprostřed, poté co jsme vyjeli z lesa.
Údolí Rolavy

Projetá cesta zde vedla dost jinak, než bylo v naší mapě. Cesta stoupala podél Jeleního potoka až k Jelenímu vrchu, což pro nás byla celkem zajížďka. Na Jelením vrchu jsme učinili definitivní rozhodnutí, že do souboje s časem o stihnutí posledního možného spoje z Bublavy do Prahy nejdeme a rozhodli jsme se pro návrat po stejné cestě do Nových Hamrů. Cesta dolů byla nádherná, 10 km pořád mírně z kopce. Na sluníčku byl sníh sice již rozbředlý, takže to moc nejelo, ale většina cesty byla v lese, kde byla stopa semtam ještě umrzlá a to jelo skvěle. Jak jsme sobotní den zakončili typem sjezdu, který zrovna nemusím, tak tohle byl přesný opak. Vlak z Nových Hamrů do Varů jel celkem brzy, takže jsem se nakonec svezl alespoň po části horské trati :). Ještě při čekání na vlak Péťa telefonicky zařídila nákup lístků na autobus do Prahy, ovšem problém byl, že jsme potřebovali lístky vytisknout. Nejdříve jsme to zkoušeli na nádraží v prodejně autobusových lístků, počítač měli, tiskárnu měli, ochota byla, ale systém to jaksi nepodporoval, takže smůla. Infocentrum na nádraží: "Nemáme internet" - chápete to? Nakonec nás zachránil příbuzný Honzova kamaráda, ke kterému jsme zašli domů a lístky vytiskli. Cestu z Varů do Prahy jsem měl tu čest sledovat z místa za řidičem, ale to by asi vydalo na samostatný článek...

Fotky opět na Picase.

Závěr

Na to, že panovaly jarní teploty, se to vyvedlo. Myslím, že i Honza s Péťou si to užili, jako by byl Máje čas :) Jen mě trošku mrzí, že jsme nedojeli na tu Bublava a museli s vrátit stejnou cestou, ale prozkoumali jsme terén a příště už to vyjde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ales Ales | Web | 1. března 2010 v 8:08 | Reagovat

Diky za clanek. Vzbudil jsi ve me nostalgicke vzpominky na jednu soliterskou trucakci v teto oblasti, ktera odstartovala "novou dobu" meho cestovani. :o)))  Sladky rok 2001. :o))) To je tak strasne davno, ze uz to snad neni pravda - http://krumph.webpark.cz/2001/Krusne/Krusneho.htm

2 Radek Láska Radek Láska | 1. března 2010 v 8:29 | Reagovat

[1]: Tak ten tvůj výlet byl oproti našemu výrazně spartánštější. Me nejak jima hruza pri predstave, ze jedu na bezkach s velkym baglem.

3 Brahma Brahma | E-mail | 1. března 2010 v 12:13 | Reagovat

Paráda. Jak to vypadá se stopami kolem Rolavy? Je to tam i na bruslení? A dá se na tu náhorní plošinu nějak dojet autem, abych nemusel stoupat z Bublavy nebo Nových Hamrů na lyžích? Jsou tam parkoviště? Chtěl bych se tam podívat na jeden den a povozit se po těch náhorních loukách. V létě je tato oblast bez lidí a nádherná.

4 Radek Radek | 1. března 2010 v 18:40 | Reagovat

[3]: Z Novych Hamru az na Jeleni (podel Rolavy) je to na brusleni upravene. Myslim, ze se da autem vyjet na Jelení a také na Přebuz. My jsme měli normální turistickou mapu, ale stopy, které tam byly naznačeny vždy neseděly. Tohle asi sedí více: http://www.kr-karlovarsky.cz/NR/rdonlyres/C8856F7F-0539-4DED-9747-2CCD8D1F4DF9/0/Lyz_areal.pdf

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama