Přes hory za zábavou

10. května 2010 v 20:30 | Radek |  Kolo
Pár řádek o tom, jak jsme jeli vyzkoušet singltrek pod Smrkem.

Plány na tenhle víkend se několikrát měnily, ale nakonec jsem se v sobotu zúčastnil cyklovýletu s lidmi z práce v Brdech pod vedením Zdeňka Č. a na neděli jsme se se Zdeňkem S. domluvili, že vyrazíme vyzkoušet singltrek pod Smrkem.
Neboť se mně zdálo, že samotný singl je nedostatečný program na celý den, kontaktoval jsem ještě v pátek kolegu Honzu z našeho detašovaného pracoviště v lůně hor (Liberec), aby nám poradil ještě nějaké trasy v Jizerkách. Slovo dalo slovo a domluvili jsme se, že vyrazíme společně (ještě s jeho ženou) a neboť bydlí v Jablonci nad Nisou, tak výchozí bod byl tam.
Cesta do Liberce vozem, který disponuje 548 zlepšeními (nebo 365?) proběhla v pohodě až na nepříjmný zvuk linoucí se občas zezadu. Průjezd Jabloncem podle navigace dopadl také hladce, ačkoliv ty různé úzké uličky a X jednosměrek vůbec nevzbuzovaly pocit, že jedeme správně.
Místo srazu jsme měli na parkovišti u vodní nádrže Mšeno. Odtud jsme vyrazili vzhůru do hor. Kolem přehrady Josefův Důl jsme vyšplhali na Knejpu, zde se posilnili, chvíli se slunili a pokračovali dále Smědavu. Téměř celá cesta bylo po silnici nebo panelech, což bylo trošku nudné. Ze Smědavi jsme dále vystoupali až k Nebeskému žebříku a z kopce se spustili na rozcestí u Červeného buku.

Zde jsme se napojili na singl a začalo to. Levá, pravá, vlna, zabrat, hop, brzda, hup a ještě hop a ejhle už jsme u Hubertky. Zde si sdělujeme první dojmy. No je to zábavná cestička, člověk si u toho vůbec neodpočine, ačkoliv jsme jeli z kopce. Mně osobně překvapuje míra, jak je stezka do terénu zakopaná, je to docela zářez do lesa a lze vidět např. uříznutý kořen stromu "aby nepřekážel" :(.
Rovný úsek - spíše vyjímka

Další úsek k Obřímu sudu mně přijde techničtější a přicházím zde o iluze, že moje kolo je pěkně ovladatelné. U některých esíček mně dá dost práce to ukočírovat, pokud nechci moc zpomalovat. A Zdendu vidím, jen když na mě někde počká. Na druhou stranu, pokud by člověk jel pomalu, tak by se to dalo jet i na skládačce. Také zde bylo pár minibrodů, které asi netěšili leštiče, neboť tam bylo bahínko.
Vlnky

U Obřího sudu svačiny přemísťujeme z baťohů do žaludků a dáváme menší pauzu. Další část singlu směrem ke Spálené hospodě nejdříve stoupá. Tato část mně moc nenadchla, tak nějak to drncalo, že v sedle se moc jet nedalo a ze sedla to bylo celkem námaha, navíc když svačina v žaludku si teprve hledala své místečko. V jednom místě vede singl hned vedle lesní cesty, což nám přišlo trošku přeumělkované a někteří byli již tak vydrncaní, že raději volili tu lesní cestu. Když cesta singl začal klesat, byl opět velmi zábavný. Byl méně technický a rychlejší, častěji se člověk na chviličku odpoutal gumama od matičky země. Bohužel jsem zde i otestoval dorazy vidlice, to je tak když člověk dopadá do místa "v protifázi", tedy v místě, kde se terén opět zvedá a disponuje 80 mm zdvihu (a teď si nezapomeňtě rejpnout, že mám vidlici mála nafoukanou no). Tahle část se mně osobně líbila nejvíce.
U Spálené hospody si tak počítáme kolik budeme muset nastoupat, abychom se opět dostali do Jablonce a zrovna radostné počty to nejsou. Vracíme se zpět na rozcestí u Červeného buku a po stejné cestě jedeme na Smědavu, kde se posilňujeme jídlem, Kofolou, pivem a někdo dokonce mixem piva a Kofoly a Zdeněk borůvkové knedlíky zajídá palačinkou, nechápu, kam to dává. Poté co jsme vyjeli ze Smědavi, Zdenda byl poslední a říkal cosi u druhé krizi, ovšem za chvíli byl před námi, pak ještě více před námi a shledali jsme se až u bufetu pod Knejpu. Teď už vím, jak interpretovat sousloví "druhá krize" vyřčené Zdeňkem.
Dál jsme jeli po vyhlídkové cestě kolem Tetřeví chaty odkud jsou pěkné výhledy na Smrk, Hejnice a dále do Polska. Přes Novou Louku jsme sjeli pěkným sjezdem do Bedřichova a odtud po silnici do Jablonce. V závěrečném minikopečku k parkovišti jsem byl rád, že už to je jen kousek. Celkem to bylo 85 km a  1700 - 2000 m převýšení, to podle přístroje, ze kterého se číslo odečetlo.

Závěr

Singl se mi líbil, vlastně jsem ani nečekal, že mě to bude tak bavit. Na druhou stranu mně přišlo, že to je větší zásah do přírody, než jsem čekal. Přijde mi to trošku podobné jako moderní feraty, prostě uměla zbudovaná atrakce člověku čistě pro zábavu. Je fakt, že když nám nedělá problém vykácet kus lesa kvůli sjezdovce, tak se dá říct, že takový singl v lese je šetrný k přírodě. A věřím, že lidi to "pod Smrk" přitáhne a koneckonců o to tady jde a tak je třeba to brát. Byť jsme se museli několikrát převlékat, tak nám počasí nakonec vyšlo pěkně a výlet to byl podařený.

Fotky od Zdeňka na jeho Picase.

Trasa výletu z Honzovi GPS zde.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama