Na kole přes sopky

6. září 2010 v 7:29 | Radek |  Kolo
Zápis z tohoto cyklovýletu včetně trasy najdete jistě na Alešově blogu, takže já se ve svém krátkém příspěvku budu věnovat jen svým osobním postřehům z několika úseků trasy.

Milešovka

Abychom nemuseli při sjezdu z Milešovky kličkovat mezi turisty, vyrazili jsme z Prahy po sedmé a Milešovku jsme zařadili na program hned jako první kopec. Brali jsme to od Velemína po modré a poté po červené. Stezka není vyloženě nesjízdná, ale chce to mít výkon a dobrou techniku. Bohužel nemám ani jedno, takže to vypadalo tak, že buď jsem jel pomalu tak, abych to udejchal a pak jsem se vždy někde zasekl. Nebo jsem to řádně točil, takže se mi dařilo skoro vše přejet, ale s touto taktikou jsem byl schopný ujet tak maximálně 50 m, pak jsem musel zastavit a vydýchat se, abych nehodil šavli. Ta velká snídaně se mně pěkně mstila.
Sjezd dolů byl daleko zábavnější. Aleš ho zahájil vystoupením z kola hned pod vrcholem. V jednom místě jsme aplikovali Milanův styl. Zbytek už byla pohoda, sjeli jsme po červené až k E55.

Prostup džunglí

Pokračovali jsme dále po červené na Žim a bohužel to byl úsek, který by byl pravým peklem pro leštiče. Na konci lesa jsme museli klacíkem vyšťourat alespoň přehazovačky, aby mohl řetěz volně procházet a v ten okamžik jsem byl rád, že jsem před výletem nestihl udělat údržbu řetězu, neboť by to byla zcela zbytečná práce.

Blbá zelená

Modrá je dobrá, ale zelená z Litochovic do Malých Žernosek mě nějak nesedla. Je to v podstatě typ cesty, který mám celkem rád. Klikatá úzká cestička lesem, taková technická záležitost. Ale mně to prostě nějak nešlo a Aleš byl stále někde daleko přede mnou. Navíc mně to v jednom místě podjelo na kořenu a já jsem nedobrovolně opustil palubu svého stroje a to bohužel tím nejblbějším směrem - směrem ze svahu dolů k Labi. Naštěstí byl v blízkosti trajektorie mého pohybu pěkný strom, který jsem rukama s láskou objal, neboť se mě vůbec nechtělo se kutálet někam k Labi. Závěr cesty byl pěkný, jen jsem v závěru nějak zapomněl brzdit a pak jsem to musel dohánět na poslední chvíli a nevím jestli jsem trošku svou rozevlátým pohybem neděsil řidiče.

Lovoš

Tady je cesta podstatně lepší než na Milešovku a věřím, že být čerstvý, tak bych to dal na jeden zátah, takhle jsem se párkrát zastavil. Rozhled byl báječný a limonáda dobrá. Sjezd v pohodě, lidí minimum, v závěru jsem měl co dělat abych Aleše stíhal.

Košťálov

Až pod zříceninu hradu se dojede pohodlně po lesní asfaltce. Ve výjezdu bylo jedno krátké místo, které jsme vytlačili. Pak následoval ještě jeden prudší výjezd, kde už jsem to předem považoval za prohrané, ale nakonec jsem to vyjel! A tenhle krátký výjezd mě asi potěšil nejvíce a navíc to byl poslední takový výjezd na naší cestě.

Návrat

Vzhledem k počasí a neoptimální funkci Alešova zažívacího traktu jsme poslední část plánované cesty vypustili, dojeli po červené do Lhoty (to byla opět bahení lázeň) a odtud se po silničkách vrátili do Vilémova.

Závěr

České středohoří jsem navštívil poprvé a líbilo se mně to, určitě to s kolem nebylo naposledy a i na pěší turistiku to vypadalo lákavě. Celá akce byla díky Alešovi pěkně připravená, jen škoda toho bahna.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ales (autor) Ales (autor) | Web | 6. září 2010 v 8:28 | Reagovat

Ani jsem si nevsimnul, ze by jsi nekde cestou na Lovos zastavil. Porad jsem te cejtil v zadech a na vrchol jsme dojeli spolu.

2 Ales Ales | Web | 6. září 2010 v 8:29 | Reagovat

Hehe, omylem mi tam zustalo z myho blogu to "(autor)"  :o))))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama