Třikrát přes Kralický Sněžník

7. února 2011 v 22:15 | Radek |  Hory
V loňském roce se mně nepodařilo na Kralický Sněžník dojít, Michal chtěl vyzkoušet spacák, ve kterém se potil ať jel kam jel, slovo dalo slovo a jelo se.

Jelikož máme Kralický Sněžník s Michalem skoro za bukem, přesněji za pár kopečkama, vyrazili jsme si ležérně až v sobotu ráno lehce po osmé. Michalův kočár (zatím malolitrážní a české výroby) jsme zaparkovali na posledním parkovišti na konci Horní Moravy.
Vzhledem k předpovědi počasí jsme si nebyli jistí (vítr v nárazech 100 km/h), jestli dojdeme až na vrchol a na plánované místo noclehu. A tak jsme vyrazili nejlehčí variantou po žluté, cesta šla hladce, sněžnice jsme nazuli až za lavinovou dráhou. Na prvním otevřeném místě u Sněžné chaty se zdálo, že vítr je celkem snesitelný, no uvidíme nahoře. Prosmýkli jsme se kolem chaty horské služby a od rozcestníku s červenou pokračovali vzhůru spolu s partičkou běžkařů. Fučelo slušně, ale šlo to, u slůněte jsme udělali foto a jelikož jsme zde byli nečekaně brzy, vydali jsme se vstříc gastroturistice na polskou chatu.

Kolem pramene Moravy jsme vylezli na vrchol, kde vítr tak mocný, že mě při focení sundal na zem, dobrá, přiznám pravdu, prostě jsem zakopnul, holt krok zpět na sněžnicích není jen tak. Na polské chatě byl bufet celkem plný, 80 Kč jsem investoval do oblíbeného energy drinku (Cola a pivo). Jelikož bylo teprve kolem druhé a místo naše nocležiště bylo ještě rušné místo nikam jsme nespěchali a v klidu klábosili, abychom zabili čas. Nakonec jsme slupli zelňačku, odmítli nabídnut ubytování a vyrazili opět přes Kraličák do sklípka. Cestou mě postihla nemilá příhoda, vnitřnosti ze zbouřili a musel jsem na velkou těsně nad bývalou chatou, v tom největším větru teda fakt zážitek, doufám že jsem tím neznesvětil řeku Moravu, ale jinak prostě nešlo.

Ve sklepě bývalé chaty jsme šupli do spacáku a jali se předstírat spánek, tedy alespoň já. Nějak jsem nemohl usnout, holt chodit spát v pět nejsem úplně zvyklý, navíc jsem blbec vlezl do spacáku v propecných hadrech. Celou noc fučelo, občas tak, že se chvěla podlaha. Noc byla zpestřena návštěvou, čert ví kolik bylo hodin, když do sklepa zasvítila čelovka a ozvalo se "ty vole, tady je obsazeno, spěj tu nějaký dva sráči". Byli tuším tři, v pohodě by se vešli, ale chtěli soukromí, tak se po poradě rozhodli jít se zakopat kamsi do lesa.
Ráno se žádné překvapení nekonalo, pořad fučelo. Opět jsme přeběhli Kraličák a kolem polské chaty, kde jsem už gastroturisiku neriskoval se vydali po zelené značce s cílem dojít na Trójmorski vrch a odtud sejít k autu. Cesta ubíhala velmi příjemně, protože byla projetá od skútru. Trošku nám vrtalo hlavou, proč někdo cestu projíždí, poté jsme zahlédli dva svištící řvoucí skútry nám bylo jasné, že pro blaho běžkařů se tady asi neprohání. Stoupání na Malý Sněžník už projeté nebylo, tak to jsme trošku mákli, vrchol je vlastně jen kus železa zapíchnuté v lese, teda alespoň my jsme se domnívali, že to je vrchol, označené to nijak nebylo a GPS jsme neměli. Kousek od vrcholu jsme ztratili značku a chvíli šli podle intuice někam až jsme došli cestu opět pěkně vyjetou od skútrů. Jaké bylo však naše překvapení, když jsme zjistili, že jsme na modré značce a navíc jsme na V, čili se vracíme na rozcestí, kde už jsme jednou byli. Takže otočka a když už jsme na modré, tak po ní pokračujeme.
Co cestou vidíme, je však hnus. Z cesty vedou různě vyjeté koleje do lesa od skútrů, i přes smrčky. Netrvá dlouho a nějaký skútr nás předjíždí. Na naší straně je Národní přírodní rezervace, v Polsku asi debilních frikulínů ráj :(. Zpět na hřeben jsme vystoupali po žluté a pro nedostatek morálu se rozhodli Trojmorski vrch vzdát a už to směřovat na Horní Morava, tak nějak přímo lesem dolů jsme sešli až do údolí a na parkoviště už to bylo kousíček.

Závěr

Počasí holt nic moc, v pondělí, když jsem byl v práci, bylo samozřejmě krásně. Plán ale vlastně skoro vyšel, jen příště by to chtělo ještě to pozorování východu slunce. A příště se asi vys... na gastroturistiku. Toho Trojmorského vrchu mně je teď trošku líto, protože až teď jsem zjistil, že je tam celkem nově rozhledna, ale je fakt, že je to námět na další výlet a konečně za hezkého počasí.

Data

Fotky: zde
Trasa: sobota, neděle.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ales (autor) Ales (autor) | Web | 8. února 2011 v 6:55 | Reagovat

No jo no, dva sraci :o))))
Ale jinac dobry. Teplomer jste nemeli?
Take koukam co je to za fajnovou karimatku se slunickem? North face? :o)))

Jen tak dale! Ja ted cekam na fotky z vikendu a pak bude clanecek i u me. Ale Pssst, zatim je to tajne ;o))

2 Radek Radek | 8. února 2011 v 7:25 | Reagovat

[1]: Teplomer jsme nemeli, ale urcite ani nemrzlo, protoze voda v PETce nezmrzla, ani krystalky v ni nebyly.

3 Michal Michal | 8. února 2011 v 9:07 | Reagovat

Jo karosku se slunickem tesco kvality budu muset uz nekdy obmenit. Jeji funkce zmekcit podlozi je uz dost nizka, zase se da zbalit do male rulicky :) Ten zapad slunce na posledni fotce je uzasny, taky jsem se doma kochal. Samozrejme v pondeli bylo pekne ... nejak me to pocasi posledni dobou nevychazi.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama