Krušné hory od Děčína

26. dubna 2011 v 21:44 | Radek |  Kolo

Plány na víkend se několikrát měnily až jsem se nakonec přidal k Honzovi s Péťou na cyklotoulky po Krušných horách.

Příprava

Příprava u mě probíhala celkem tradičním způsobem. V pátek večer jsem dokončoval provizorní udělátka pro montáž nosiče na mé kolo, které nemá příslušné montážní zdířky. Poté balení, nabíjení baterek, zkoumání předpovědi počasí atd. ... spát jsem šel dlouho po půlnoci a vstával hodně brzo.

Den první

Cesta vlakem do Děčína proběhla bez problémů. V Děčíně jsme se přesunuli na autobusové nádraží odkud jezdí cyklobus do Sněžníku, zde jsme také pozorovali jak naší spolucestující cyklisté z vlaku nakládají svá kola na soukromý odvoz. Měli Multivan, kola na střeše, 4 kola na zadním nosiči a zbytek na přívěsu včetně vozíku pro psa, zajímavý pohled na takovou soupravu.
Já jsem se vydal do Sněžníku na kole a Honza s Péťou čekali na autobus. Byli tam dříve než já, ale to jen díky tomu, že jsem se zdržel kvůli koláčkům a nákupem rezervací míst pro kola na zpáteční vlak. Poté co jsme se sešli pod Sněžníkem, bylo rozhodnuto, že si na něj vyjedeme. Celkem slušný kopec na zahřátí, ale odměnou nám byly pěkné výhledy do Německa (z Drážďanské vyhlídky) tak do Čech. Je zde také pěkná rozhledna, ale tu jsme nenavštívili, protože je zde pěkný výhled i bez rozhledny.


Ze Sněžníku jsme se vydali po hřebeni na Z a dojeli k Tiským stěnám. Chtěli jsme si je projít, ale nastal klasický problém, co s koly? Naštěstí zde byla velmi ochotná a energická starší dáma, která prodávala vstupenky a ta nám nabídla uskladnění kol v její budce, což jsme rádi využili. Setkání s takovou ochotu vždy potěší. Při procházení jsme viděli spoustu horolezců, některé z celou rodinkou a někteří působili jak hippies. Bohužel jsme také viděli odlétat vrtulník záchranářů ... Celkově zde bylo dost německých turistů, což v nás trošku vzbudilo obavy jaký to bude mít dopad na ceny ve zdejší hospodě. Naštěstí to bylo v pohodě, takže posilněni obědem a zmrzlinkou jsme mohli vyrazit dále.


Naše další cesta vedla na Komáří hůrku, kde jsme se díky krásnému počasí opět pokochali rozhledem do kraje a doplnili zásoby životodárných kapalin. Dále jsme dojeli ještě kousek pod Cínovecký hřeben, kde jsme na utajeném místě zakempovali. Zde se také ukázalo, že Honza s Péťou jsou drsní gramisti neboť vytáhli jeden spacák pro dva lidi..

Den druhý

Ráno jsme pokračovali přes Cínovecký hřeben, kde jsme míjeli naučnou stezku, která popisovala zdejší život v době těžby. Tohle místo se mně zpětně vzato líbilo asi nejvíce z tohoto výletu. Následoval sjezd do Moldavy, přesněji k železniční stanici. Zrovna zde stály klasické motoráky a strojvůdci si dělali za nádražím špekáčky na ohni, holt byl už čas na oběd. Jinak to zde bylo dost hnusné, samé vietnamské obchody s nápoji, cigaretami a hadrama. Nijak dlouho jsme se nezdržovali a další zastávku udělali až u přehrady Fláje. Zde byl čas na oběd z vlastních zásob, odpočinek, četbu denního tisku a svérázné opalování. Rád bych zmínil pár drobností, které mně uvízly v paměti z infocedule o přehradě. Byl zvolena pilířová konstrukce, protože vyžadovala méně cementu, kterého bylo málo. Mezi bloky má být těsnění z gumy a měděného plechu. Mezi jedním blokem je jen dvojitá guma, protože měděný plech nebyl, mezi jedním blokem je jen jedna guma. Zajímavostí přehrady také je, že je na toku, který neteče do Čech, ale teče do Německa a proto byla prokopána štola, která odvádí vodu do severočeské pánve.
Dále jsme pokračovali po cyklotrase č. 23, jen z Nové vsi jsme to vzali zkratkou, což byl sice výtlač ale zato kratší cesta. Potom následovala vrchařská prémie do Malého Háje. Zde jsme se odměnili opět dalekým rozhledem a odpočinkem u kostela.


V obci Kalek jsme chtěli uspokojit gastroturistické choutky, dokonce zde bylo na výběr mezi několika restauračními zařízeními. Nakonec jsme si vyjeli nad Kalek na zámeček a bylo to dobrá volba. Obsluhoval zde starší milý pán a za lidové ceny měli dobré jídlo. Poté jsme ještě kousek popojeli a opět na utajeném místě zakempovali. Po předchozí noci v půlspacáku se Honza na noc důkladně připravoval, oblékl si vše, na hlavu si opět uvázal turban a vedle sebe zbudoval val, který jej měl hřát, jen ty noviny nám překvapivě zanechal ještě pro čtení.

Den třetí

Během noci jsem využil postupně všech vychytávek spacáku abych se důkladně zabalil a nebylo mě zima. Jakých vychytávek využíval Honza s Péťou nevím, ale ráno se Honza netvářil do růžova vyspinkaný. Ráno byla pěkná kosa 1,9 °C. Než jsme se sbalili, stoupla teplota na závratných 12 °C. Během cesty navíc začalo poprchávat, takže jsme bez zbytečných zastávek frčeli do Měděnce. Ba co víc, Péťa si v jednom kopci dala závod s aktivním němčourem a byl to napínavý souboj, ale Péťa to vyhrála. V Měděnci jsme zamířili se rozehřát do hospody. Bohužel kuchař byl ještě na pomlázce a čekat se nám na něj nechtělo, takže jsme se občerstvili jen čajem. Péťá nám 3 dny básnila o tom, jaká krásná trať vede do Měděnce a dále a že se musíme svézt vláčkem. Bohužel vlak jel až večer a čekat se nám nechtělo, tak jsme to sjeli do Klášterce nad Ohří na kole. Jak jsme sjeli, bylo nám rázem vedro, neboť v Klášterci bylo 20 °C. Výlet jsme zakončili obědem se sladkou tečkou a narvaným vlakem pak docestovali úspěšně zpět do Prahy.

Závěr

Byl to pěkný výlet a po dva dny jsme si mohli užívat nádherného počasí. Jsem rád, že jsem zase poznal kousek Krušných hor i když se zároveň objevila spousta míst, která by stála za návštěvu, takže už se těším na další návštěvu Krušných hor.
Také mě potěšilo, že mě neupadl nosič z kola a že v třetí den jsem byl se zátěží zžilý tak, že jsem mohl i lehce klopit zatáčky při sjezdu do Klášterce. Péťe patří dík za organizaci.

Data:

Fotky zde.
Trasa 1. dne zde.
Trasa 2. dne zde.
Trasa 3. dne zde.
Celkem cca 150 km /3000 m.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 merkava3 merkava3 | Web | 29. dubna 2011 v 8:11 | Reagovat

Zvlastni, ze mi na tenhle clanek neprislo upozorneni mejlem jako na ty predchozi. Asi se musim znovu prihlasit k odberu novinek. Tobe ode mne novinky chodi?

Jinak clanek moc pekny, tahle oblast je moji srdecni zalezitosti. Tiske steny, ale hlavne Ostrov, Rajec a Bielatal. Krasne skaly super lezeni.

2 Radek Láska Radek Láska | Web | 29. dubna 2011 v 8:35 | Reagovat

[1]: To je divne, mne upozorneni chodi, na me clanky i na tve. Jen tve ani nestiham cist a sledovat videa :( Ja ani netusil, ze tam neco jako Tiske steny po ceste budeme mit, takze to bylo prijemne prekvapeni :)

3 Brahma Brahma | E-mail | 26. května 2011 v 18:15 | Reagovat

Pozdní komentář, nějak mi to uteklo. Před pár lety jsem to projel stejně s dětmi až do Chebu. Je to tam zdá se stále stejné. Samí vietnamci. My jsme si kupovali jídlo na vaření, ale celý týden jsme vařili jen kolínka s protlakem. Nic jiného neměli. Krajina pro kola skvělá a počáteční nástup s naloženými koly přes Sněžník je zabíračka.

4 Martin Martin | E-mail | 13. února 2015 v 13:16 | Reagovat

Podle fotek moc fajn výlet. Pokud se do Krušných hor chcete zase vrátit, jak píšeš, tak rozhodně doporučuju navštívit horu Plešivec(více info tady http://www.topsleva.cz/aktuality/4-tipy-na-letni-vylety-krusnych-horach/), kde je to parádní a tak trochu i magické. Ale hlavně ticho a pohoda, to je to nej :-)

5 Pavla Pavla | E-mail | 20. března 2015 v 11:46 | Reagovat

Vypadá to na moc pěkný výlet. My po Krušných horách také velmi rádi s rodinou pořádáme výlety a snažíme se to projít celé a navštívit všechny zajímavé místa. Moc hezky popsané to je v tomhle článku http://www.topsleva.cz/aktuality/krusne-hory/ a je tam snad vše,co by člověk měl v  Krušných vidět :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama