Loudání 2013 2/5

2. července 2013 v 20:35 | Radek L. |  Kolo

Zápisek o 2. dni na Loudání.


Ráno se Loudalové z útrob exlihovaru trousili v různé časy, my, co jsme šli spát mezi prvními, jsme ráno vyráželi mezi posledními. Sluníčko se již pomalu dralo na své místo a my jsme pomalu roztáčeli šlapky svých ořů vstříc dalším nástrahám. Samozřejmě, když jsme dojeli na nějakou louku, které byly často podmáčené, tak jsme buď jeli rychlostí chůze nebo tlačili.
Malej Šelda si od rána stěžoval na bolest kolena a v obci Lesonice (cca 190. km) se rozhodl, že nebude riskovat a zabalil to. V Želetavě byl čas na snídani, jelikož se nás zde sešlo mnoho Loudalů, byl to takový nájezd kobylek na nevelký obchod. Nicméně paní prodavačky to braly s nadhledem a nakonec nám ještě uvařily kávu a o placení nechtěly ani slyšet. Bylo to příjemné, sedět na sluníčku, ládovat se koblihama a popíjet kávu, navíc mé koleno si vůbec nestěžovalo na předchozí etapu, což mě těšilo a naplňovalo optimismem.

Snídaně v Želetavě

Další trasa byl celkem sjízdná, tak jsme měli radost jak kilometry pěkně přiskakují. Ve Slavonicích jsme předjeli rychlojezdecké duo Jirka & Jirka (Jirka Š. a Honza Jirka), kteří měli zcela jinou taktiku. Obvykle nás někde předfrčeli rychlostí, kterou nejezdím ani na odpolední vyjížďce a poté si zastavili tu na obídek, tu na pivo či támhle na kafičko v cukrárně. Já zastávám úplně jinou taktiku, ráno velká snídaně a nákup do batohu, během dne jen kraťoučké zastávky na doplnění tekutin a až večer jedno pořádné teplé jídlo, nejlépe v místě noclehu.
Urazíli člověk mnoho kilometrů po TZ, narazí semtam na nesedící mapu s realitou a jiné pikantérie. Za Dačicemi jsme sjeli k řece, kde měla být zelená TZ, marně se rozhlížíme a nikde nevidíme značku. Místní chatař nám to ale osvětlil: "tady dříve byla značka, ale dál je chatař debil, kterému to vedlo po pozemku, tak to museli přeložit". Nenechali jsme se odradit a vyrazili. A skutečně, došli jsme až k místu, kde na stromě visela cedule "Podle paragrafu bla bla bla … a zakazuju cyklistům vést kolo". Chápu, že někdy může být pruda, když člověku lidi lezou po TZ těsně kolem chaty, šlapou po anglickém trávníku apod. Ale tady jsem to nějak nepochopil, navíc to myslím není lokalita, kde by procházelo mraky lidí. No nic, vracet se nebudeme, kola jsme v klidu protlačili, na konci pozemku byla branka, naštěstí byla odemčená.
Výjezd na trojmezí Čechy - Morava - Rakousko byl trošku do kopce, další cesta českou Kanadou byla moc pěkná a i jetelná, navíc jsem některá místa poznával, když jsme zde chodili pěšky a říkal jsem si, tady by to bylo pěkné na kolo, jen teď nebyl čas se moc kochat.

Jakýsi potůček na trase

Ve Stálkově byl oficiální checkpoint (jak tomu jen říct hezky česky), kde dobrovolnice Martina na ohni v kotli vařila guláš a lívance byly již hotové. No, nádlabli jsme se pěkně, trošku poladili oře, aby vůbec byly schopné další jízdy a mohli směle vyrazit dále.


CP ve Stálkově

Po tom obědě jsem měl slabší chvilku s navigací a párkrát na mě kolegové Loudalové museli volat, že jedu někam do prčic. Poté následovala exkurze po zajímavostech České Kanady, navštívili jsme pomník Járy Cimrmana a svezli se kousíček po kolejích Jindřichohradecké úzkokolejky.

Jindřichohradecká úzkokolejka

Poté následovalo krásné svezení po rovinkách krajem rybníků a asfaltových lesník cyklotras. Tady jsem jel sólo domívajese, že zbytek družiny je kdesi předemnou, přičemž opak byl pravdou. Sjeli jsme se v hospodě ve Staňkově, kde jsme zastavili na doplnění tekutin, ale nakonec jsme zde i povečeřeli a během jídla Joska takticky po telefonu domluvil nocleh v Českých Velenicícch. Následující cesta byla taková neloudací, protože vedla po cyklotrasách po pěkných cestách, tak nám to pěkně jelo a mohli jsme i pokecat o (ne)smyslu Loudání, vesmíru a tak vůbec.

Západ slunce před Českými Velenicemi

V Českých Velenicích jsme se rozdělili, duo Jirka & Jirka a Karel se vydali hledat své štěstí kamsi do miliónhvězdičkového hotelu do přírody. Já s Joskou jsme dále nepokračovali a jali se hledat domluvené ubytování. Zastavili jsme před domem s červenými lampičkami a dunícím diskem uvnitř. A Joska pravil: "Tak tady.". Chvíli jsem čekal, že se opraví … nic. Celý den bylo horko, únava udělá své. Když už jsem byl skoro vnitřně smířen že budu spát v pochybném domě někde nad řvoucí diskoškou, tak Joska pokračoval "... tak tady nevím, budu tam muset zavolat." Uf, bydlíme normálně v patře rodinného domku. Opakovala se situace z předchozího dne. Domluvili jsme nocleh cca pro 4 a kolik nás tam nakonec spalo neví snad ani paní domácí. Usínam brzo. Dnes bylo celý den krásné počasí a trasa byla hodně jetelná, urazili jsme za 16 hodin na trase 162 km, teplo asi lečí, mé koleno již vůbec neprotestovalo. Zítra budou kopce.

Data

Trasa naší 1. etapy zde
Trasa naší 2. etapy zde
Fotky tady
Oficální web Loudání
Blackyho člán
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eva Eva | 2. července 2013 v 20:42 | Reagovat

Checkpoint je kontrolní stanoviště, ne? I když nevim, jestli je kontrolní stanoviště česky. :)
Česká Kanada je pěkná, ale co vidíš na tom kole, to teda asi nepochopim. :)

2 Radek Radek | 2. července 2013 v 20:53 | Reagovat

[1]: Kontrolní stanoviště mě napadlo, ale tady se vlastně nic nekontrolovalo, spíše to byl "záchytný bod", ale to zní zase jak záchytka :). Vysvětlit co na tam vidím je těžké, letos jsem o tom přemýšlel více než minule, žádný zásadní závěr jsem neudělal, ale pokusím se to shrnout do Závěru. Děkuji za přízeň :)

3 druhej Radek druhej Radek | E-mail | 19. července 2013 v 23:25 | Reagovat

Super počtení, pěkně jsem se pobavil u líčení typů překonávání te chatko-terasové branky před Mohelnem :) Já oblézal terasu spodkem. Těším se na pokračování!

4 Klasien Klasien | Web | 21. července 2017 v 13:23 | Reagovat

Každý z nás tak či onak aspoň raz tvárou v tvár s akciami, ktoré sľubujú veľké ocenenie - televízory, autá, chladničky alebo iPhone6S. Ale je to naozaj - získať zdarma iPhone? Podrobnosti WEB!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama