Loudání 2014 1/3

27. června 2014 v 23:42 | Radek |  Kolo
Pár postřehů z letošního revolučního Loudání.


Loňský ročník mě příliš nesednul, tak jsem si nebyl jistý, jestli budu chtít letos jet. Nakonec to ale opět uzrálo tak, že jsem se těšil na tu chvíli, kdy do toho u zimáku ve Slaném šlápneme.

Příprava

Příprava probíhala na můj vkus trošku netypicky, nic jsem nesháněl na poslední chvíli, nehrabal jsem se v kole do noci a dokonce jsem se před akcí i docela naspal. Na kole jsem si nechal jen zkontrolovat výplety a preventivně vyměnil kladky v přehazovačce, neboť jsem tam měl kladky ne úplně pasující.


Zdenda nelenil a rozhodl se vybrat si smůlu ještě před startem, takže jsme se pro jeho zapomenuté tretry vraceli od Kralup zpět do Prahy. Na druhý pokus jsme dorazili zdárně na místo startu do Slaného.

Zvolená taktika: užít si to, ve zdraví se vcílit, spát jen venku, žádná penzión túr.

Před startem jsme kromě map letos dostali ještě malou černou krabičku, která přenášela na internet naší pozici, malá krabička, ale "big brother".

Etapa prvá

Středa večer kolem 22:00, většina národa sedí u telky, menšina sedí u netu, ještě větší menšina dělá něco rozumného a cca 60 magorů právě startuje na 618 km dlouhou trasu Loudání.

Naše cesta směřovala do Českého Středohoří, do cesty se nám tak dostala řeka Ohře a zde bylo zpestření v podobě přebrodění řeky. Proběhlo to hladce. První vážnější kopec na trase byl hrad Hazmburk. Nahoru tlačenka, dolů let, potom v očích málem brek. Pod kopcem jsem zahnul správně na červenou TZ, jedu podle stop, jednoduchá navigace, ale raději kouknu na GPS. A vidím, že jedu jednoduše do pr… , sice po červené ale na J místo na S. Tuhle debilní stopu musel vyjet snad legenda závodu Velký Márgl (Pavel Macháček). Jsem na sebe naštvaný, že hned na začátku udělám takovou botu a teď budu muset tím bahnem tlačit zpět do kopce. Najednou se proti mně řítí roj čelovek, roj zastavuje, oznamuji roji, že jedou blbě. Roj brblá a mně je najednou lépe, má naštvanost se krásně rozmělnila v davu.

Krasojízda po Českém Středohoří probíhala po trase Milešovka, Ostrý, Lovoš. Na romantické Doerellově vyhlídce se lze pokochat výhledem na údolí Labe zvané zde Porta Bohemica. Výhled do údolí pěkný, pohled na kladky mé přehazovačky nebyl ani romantický, ba ani pěkný. Namotaná tráva a spodní kladka se téměř netočí. Nožíkem jsem se v tom vrtal snad čtvrt hodiny než jsem tu trávu vymordoval.


Hned v první následující vesnici jsem potkal partičku Loudalů, kteří vykoupili chlazenou Plzeň a rozvalili se na židličkách před obchodem. V Ústí nad Labem jsme překročili řeku a kousek se vezli podél řeky po cyklostezce, neskutečně nečépovský úsek. Výjezd od Labe na Bukovou horu to vynahradil (+ 500 metrů). Ve Volfarticíh jsem natrefil na Loudaly (Jirka Š., Vašek B., Honza J., Petr Š., Márgl dorazil později) sedící na zahrádce a s touto skupinkou jsem pokračoval dále, přesněji vlál jsem za touto skupinkou až pod vrchol Chřibská. Zde jsem pod vrcholem zjistil, že horní kladka v přehazovačce se téměř netočí a to je příčina podivně přeskakujícího řetězu.

Rozladěn tlačím na vrchol Chřibská a Márgl už valí dolů, koukne na mě a praví "nevypadáš dobře, jsi nějaký bledý, měl by sis odpočinout". Ten ale umí člověka povzbudit. Na vrcholu putuje z kola ven zadní kolo a kladka ven z přehazovačky. Kladka je v čudu, netočí se. Sedím v listí, žerou mě mušky a dumám, jaké mám možnosti. Bude se operovat! Vytahuju nožík. Tak a už na mě koukají střeva, kuličky ložiska jsou zde všechny a vypadají ještě jako kuličky, aby taky ne, když mají holky najeto tak 200 km. Trošku jsem to vyčistil, nalil tam olej na řetěz a ono se to rozhýbalo, paráda. Dávám to dohromady, pink a je v prdeli, nezbytná maličká vymezovací podložka je v čudu, někde v listí. Nemohu ji najít a radost z opravy střída vztek, pěním, svině mušky žerou, do toho ještě přichází potřeba, velká.

Přece mě nezastaví jedna maličká hloupá podložka? Lezu po kole a zkoumám, kde vykanibalizovat alespoň trošku podobnou podložku. Ha, pod košíkem je podložky škoda, a už se to točí, s Chřibské do Chřibské to frčí. Chce to odměnu, mířím do hospody. Co není v nohách, je třeba dohnat taktikou. Objednávám to, co bude nejrychleji hotové (takže smažák), pivo, kofolu a k tomu sadu (ne, opravdu ne Přémovu sadu) domácích koláčků a vše rovnou platím. V mezičase s domorodcem konzultuji kde by mohl být v nejbližším okolí cykloservis, studuju mapu a připravuju si SMS na další kontrolní bod. Po večeři ještě dělám projížďku Českým Švýcarskem, v Zadních Jetřichovicích vzpomenu, jak nás odtud eskortoval zelený mužíček v Landroveru. Prosmýknu se Německem, je fakt to tam je pořád jiný svět, takový hezčí. Údolím Kyjovského potoka se vracím do vnitrozemí a v jednu chvíli si říkám, že támhle, jak se cesta stáčí doprava, je vlevo pěkný plácek, tam bych mohl přespat. Jenže cesta se stáčí doleva a napravo je skála jako hrom. Beru to jako znamení a kolem 22:00 ulehám v přístřešku u Turistického mostu v Kyjovském údolí. Za 24 hodin jsem z trasy ukrojil pěkných cca 205 km.

Data:

Trasa 1. etapy zde.
Trasa 2. etapy zde.
Trasa 3. etapy zde.
Fotky tady.
Další články na cykloserveru
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sheltron sheltron | Web | 20. června 2015 v 16:55 | Reagovat

podvodné půjčky a investoři :-)

2 cscreen cscreen | Web | 8. září 2016 v 14:12 | Reagovat

půjčka bez doložení :-)

3 handwoven handwoven | Web | 9. září 2016 v 11:36 | Reagovat

nejlepší půjčka na trhu [:tired:]

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama