Loudání 2014 2/3

7. července 2014 v 21:11 | Radek |  Kolo
Pár řádek o dalším dni na Loudání.


Vstávám se světlem a po krásných 6 hodinách spánku vyrážím dále. Když nesu kolo dolů po schodech v Rybništi, tak vzpomínám, jak jsem ho tudy při prvním ročníku 1000 mil nesl nahoru. Východ slunce je nádherný.


Dojíždí mě partička Loudalu (Petr S., Honza V., Márgl). Krasojízda Lužickými horami začíná výtlačí po sjezdovce na Jedlovou, pokračujeme na Tolštejn, Luž a Hvozd. Jsou to pro mě docela známá místa, již jsem tady několikrát byl. Přesto mě ale Hvozd překvapil, přibližoval jsem se k němu od Krompachu, kopec se v GPS přibližoval, ale cesta nestoupala, tušil jsem co přijde. Ze všech cest, které na Hvozd vedou nás čekal výstup po té nejprudší, lezení po šutrech s kolem na zádech, poctivý loudací úsek. Když jsem se nahoře na hoře kochal výhledem, vylezl ze stěny Petr. Dolů jsme jeli s respektem (na rozdíl od Tondy, který jel ale čelo) a občas raději vzali oře na procházku. Další cesta byla pro mě opět známá a tak to pěkně utíkalo. Lužické hory jsou prostě báječné. Dál jsem pokračoval s divočákem Petrem. V Hrádku nad Nisou jsme vyzpovídali domorodkyni a hned jsme věděli: kde je cykloservis, člověkoservis (=lékárna), hospoda, obchod, prostě vše, co Loudal potřebuje ke štěstí , když se dostane do civilizace.


Pohled z Luže

Další cesta nás zavedla do Frýdlantského výběžku, kde byly hodně vidět následky rozmarů přírody - povodní, hojně se zde opravovaly mosty, silnice, ty povodně musely být opravdu nepěkné. Nás sužovalo počasí přesně opačné - vedro a sucho. Při příjezdu do Habartic jsem zbystřil pumpu, brzda a už se pod ní rácháme. Taková pumpa na návsi je báječná věc, škoda, že již hodně vymizely. Trasa zde bylo jezdivá, prostě jsem pořád jeli, žádné tlačení, nošení až jsem občas měl obavy, jestli jsme na trase Loudání. Jak člověk projíždí krajinou, vidí různé zajímavosti. Třeba v lese nad Horní Řasnicí. Jedeme po cyklotrase, která nás vede do roští, kde snad kromě lesní zvěře, extrémních houbařů a normálních Loudalů nikdo nechodí. Ujedeme půl kilometru a lesní cesta je najednou vyasfaltovaná tak dokonale, že by inlinisté a pumpičkáři chrochtali blahem, proč je takový úsek uprostřed lesa a kdo to tam postavil jsou otázky pro Sherloga Holmese. Před Jindřichovicemi pod Smrkem byla past, nebylo to žádná slast, mostek ve výstavbě, to přelezem hravě, Petr kolo popadl a do řeky se propadl. Ne, naštěstí se nepropadl úplně a zachytil se o traverzu.
Poslední brdek (jak by řekl Michal řečený Tráva) jsem vytrpěl, Petrovi to jelo pořád pěkně, tak na mě na kopci čekal, ostatně vlál jsem za ním celý den. Novým Městem pod Smrkem jsme se prosmýkli jak hladoví kojoti, kteří míří neochvějně za svou potravou. Náš cíl, základna singltreků nás nezklamala, nabídka omezená, ale … krkovička řádně prorostlá a na grilu připravená, pivečko vychlazené. Když jsem dojedl, tak jsem nahlas špekuloval, že by to chtělo ještě sladkou tečku. Najednou jsou před námi na stole dva talířky s tiramisu, domácí výroba, mňamka veliká. Chaloupku jsme opouštěli plní sil a dlouhý výjezd na hřeben Jizerek nám docela utekl nebo alespoň mně přišlo, že jsme kecali a šlapali až jsme najednou byli na kopci. U odbočky na Smrk po Nebeském žebříku mě překvapilo, že tam nepojedme, dívím se, že tento vrchol nebyl letošního Loudání hoden. Celkově jsem měl dobrou náladu a tuhle podvečerní jízdu jsem si náramně užíval. Byli jsme na horách, nikde nikdo, slunce vykouzlilo nádherný západ slunce, všechna všednost života zůstala tam někde daleko za námi na trase nebo tam hluboko dole pod námi. Za okny horských chalup už žhnuly svíčky a my, poutníci na cestě, jejíž smysl není přenositelný, jsme pomalu hledali, kde dnes přes noc spočineme.


Autobusová zastávka na Smědavě byla shledána jako velice luxusní nocležiště. Akorát s tmou jsme ulehli. Za tento den jsme urazili přibližně 150 km:

Data:

Trasa 1. etapy zde.
Trasa 2. etapy zde.
Trasa 3. etapy zde.
Fotky tady.
Další články na cykloserveru
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Brahma Brahma | E-mail | 10. července 2014 v 10:15 | Reagovat

Díky, jako vdy báječné čtení. Ať ti to stále tak pěkně jezdí.

2 Radek Radek | 10. července 2014 v 20:55 | Reagovat

[1]: Díky, jsem rád, že to tady ještě někdo čte :)

3 Brahma Brahma | E-mail | 11. července 2014 v 15:53 | Reagovat

No alespoň já to čtu rád. na mne je Loudání a jiné kratochvíle už asi moc těžké, ale rád si o tom přečtu :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama