Kyrgyzstan 3/3

3. prosince 2014 v 21:04 | Radek
Poslední díl o krátkém pobytu v národním parku Ala Archa.


15.8.2014 - přesun

Ráno stojíme opět na seřadišti maršutek v Karakolu směr Biškek a trneme hrůzou, že opět pojedeme s nějakým šíleným závodníkem. Cpou nás ale do úplně nového auta, které označují jako "nová mašína". K naší radosti řídil novou mašínu normální řidič, který jel bezpečně, takže cesta proběhla v pohodě.

V Biškeku se na nás hned sesypali náhončí "taxikářů", proběhla plamenná diskuse o ceně a velikosti auta pro 5 lidí. Po vyložení krámů jako náhradní pneumatika jsme se nacpali do auta a vyrazili směr národní park Ala-Archa. Propletli jsme se městem, natankovali benzín a jelo se. Vlastně chvíli auto jelo, chvíli nejelo, ze začátku motor přestával táhnout jednou za čas na několik vteřin, ale během cesty se to zhoršovalo. Zejména cesta do kopce činila autu problém, na cca 35 km dlouhé cestě bylo ale třeba nastoupat 1300 m. Jednou šofér zastavil, otevřel kapotu a vypadalo, že problém hodlá nějak řešit, dokonce skočil do řeky pro vodu a dolil ji kamsi. Závada se tím samozřejmě nijak neopravila. Vstup do parku je zpoplatněn a i za auto se platí, vjezd je opatřen závorou a strážní budkou. Když jsme přijížděli my, auto mělo lepší chvilku a zrovna jelo, brána pro výjezd z parku byla otevřená, náš šofér bránou suverénně prosvištěl a kdybychom ho nezastavili, tak by jel rovnou dále. Zaplatili jsme poctivě vstup a pokračovali přískoky vpřed, na GPS jsme sledovali, jak pomaloučku stoupáme a jak se rychlost vozidla v kritických chvílích přibližuje rychlosti chůze. Auto cukalo, japonský motor chvíli svištěl v otáčkách, chvíli se sotva točil a takto se to střídalo. Řidič si začal otírat pot na čele. Když jsme dojeli na konec cesty, byl řidič viditelně šťastný, že se mu podařilo nás sem dovést, ještě jsme provedli krátkou konzultaci při pohledu do motorového prostoru a vstřícně souhlasili s teorií, že problém je palivovém filtru.

Stoupat do hor se nám již nechtělo a rozhodli jsme se, že zde přespíme. Bohužel jsme postupovali příliš oficiálně. Šli jsme se zeptat do hotelu, jestli je možné tady v okolí si postavit stan, tvářili se né úplně příjemně a poté z nich vypadlo, že ano, ale cena byla dost šílená (na místní poměry). Dost jsme nad tím dumali, jít někam do lesa za barák a riskovat, že nás pak bude někdo prudit nebo se "nechat obrat". Pro klid duše jsme se rozhodli zaplatit a dokonce jsme dostali i účtenku. Obsadili jsme přístřešek, pršelo, kecali jsme, popíjeli pivo a Michal J. nás zkoušel z rockové klasiky a my jsme jako obvykle skoro nic nepoznali. Když už jsme se chystali na kutě, přišla uřvaná bába s chlapem v maskáčích a začala dělat scénu, že v tomto přístřešku spát nemůžeme a že musíme do jiného, který je cca o 100 m. dále. Pokus o diskusi byl marný a tak jsme se nakrknutí v noci a dešti stěhovali do jiného přístřešku. Holt srážka s blbcem.

16.8.2014 - výstup k chatě Racek

Úkol na tento den byl dojít k chatě Racek, která je v cca 3500 m. V závěru cesty mrholilo a lidi, kteří šli směrem dolů byli oblečení jak v zimě. Chata je docela zvláštní stavení, je to několik místností z kamene a každá má vlastní vchod, každá se pronajímá zvlášť. Je zde také správce, který umí anglicky tři věty: "Já jsem tady boss.", "Platí se dle ceníku." a "Tam kde je kříž z kamenů, stan nestavte.". Odpoledne začalo chumelit a během chvíle vše vypadlo jak v zimě, rozkvetlé horské květiny zmizeli pod sněhem. Zbytek dne jsme strávili hlavně povalováním ve spacáku, potulováním kolem tábora a sbíráním sil na výstup na Pik Učitel. Večeři nám dovolili vařit kluci horolezci z Ruska v jejich pronajaté cimře, tak jsme si mohli prohlédnout jejich fotky z dobývání místních vrcholů. Pozvání na večerní pijatiku jsme raději odmítli.

17.8.2014 - vrchol

Vstáváme brzo ráno a vyrážíme na vrchol Pik Učitel (4540 m.n.m.). Cesta je zasněžená, ale před námi jsou ve sněhu stopy, které následujeme. V jednom místě se nám ale zdá, že stopy vedou špatným směrem. Rozhodneme se vrátit se kousek a potkáváme se se starším chlapíkem z Ruska a o něco později nás dochází 2 Češi, kteří vyšlapali ony stopy špatným směrem. K vrcholu tak stoupáme ve skupině: nás pět, další dva Češi a jeden Rus. V některých místech mezi skalkami není snadné pod sněhem najít správnou cestu (mužíků minimálně) a tak se cesta vleče. Výhledy máme parádní, vidíme ledovec Ak-Sai pod námi a na S vidíme až pod hory. Postupně se bohužel stahují z údolí mraky a je jasné, že z vrcholu nic vidět nebude. Cestou nás ještě předbíhá další partu Čechů.


Na závěrečném hřebínku, kde to na vrchol bylo již pár desítek výškových metrů se Michal rozhodl, že dál již nepůjde, což byla na jednu stranu škoda, ale ono už stejnak nebylo nic vidět, takže proč se tam pachtit že. Na vrcholu se tak sešla hromada Čechů a charismatický pán z Ruska (pro Evu: připomínal mně dědu ze Štefánikovy chaty), který sebou vláčel zrcadlovku a má nádherné fotky.

Na kopci jsme se nijak dlouho nezdržovali, protože to vypadalo, že bude opět chumelit. Cesta dolů už byla bez problémů po našich stopách. Trošku škoda, že počasí nevydrželo déle (nebo jsme nebyli rychlejší), ale i tak jsme měli horolezecké vrcholy (Pik Korona, Svobodnaya Korea) jako na dlani alespoň během výstupu. Zbytek dne mně nebylo dobře, takže jsem ho proležel a až někdy po půlnoci jsem dostal chuť na večeři. Těžko říct, jestli to bylo výškou nebo lovečákem, který vypadal dost pochybně.

18.8.2014 - Opalovačka, sestup

Probouzíme se do slunného dne a netrvá dlouho a paprsky rozpouští všechen sníh. Nikam nespěcháme, v klidu balíme, sušíme, opalujeme se a vydáváme se pomalu na sestup zpět dolů pod hory. Je to takový loučící se den, protože je to poslední den v horách. Celý den je také ve znamení lenosti a jednoho lemplingu za druhým. Počasí je nádherné, takže užíváme takovéto obyčejné ležení v trávě, hledění do oblak a pozorování jak na protějších kopcích čarují stíny.
Zakempovali jsme na louce mimo hlavní trasu a Michal V. odpoledne prozkoumal cestu na zítra, takže známe zkratku a nemusíme jít kolem hotelu, kde nám to moc k srdci nepřirostlo.


19.8.2014 - Biškek

Ráno sestupujeme Michalovou zkratkou do údolí k asfaltce, po které se vydáváme směrem k Biškeku. Netrvá dlouho a chytáme stopa (placeného). Auto má sice 5 sedadel a 2 lidé v něm již jedou, takže nás 5 sedí vzadu na jedné řadě sedadel, ale zato auto normálně jede na rozdíl od cesty sem, takže se rázem ocitáme v rušném centru Biškeku. Nepříjemnou vzpomínkou na tenhle transport pro mě je, že jsem v něm zapomněl hůlky.
Nemáme v plánu se v Biškeku nějak toulat po městě (dle různých zdrojů tady stejnak nic moc není), takže se rovnou přesouváme do okrajové části města do hostelu, kde máme zamluvený nocleh. Ulice, kde hostel byl, nebudila moc důvěry (ohniště na likvidaci odpadků na ulici), ale hostel byl v pohodě (vedou ho Západoevropané) a dokonce měl i malý bazén s vodou ledovou tak, že jsme se v něm koupali jen my.
Zbytek dne jsme měli docela nabitý, hospoda, tržiště, nákupy suvenýrů, praní a najednou byla tma a my šli na kutě.

20.8.2014 - Go home

Vstáváme hodně brzo a taxíkem (poprvé vidíme taxametr) se přesouváme na letiště. Během cesty nás zastavuje policejní hlídka, řidič si bere doklady, do nich vkládá peníze a vše je rychle vyřešeno. Přestupujeme opět v Istanbulu, kde si po 14 dnech dávám normální kafe, tohle je malá nevýhoda Asie.

Závěr

Kyrgyzstán mě překvapil svou vyspělostí, třeba na silnicích jsem čekal žigulíky, ale těch bylo málo, ve městech snad vůbec. Až na jednu srážku s blbcem jsme potkávali jen příjemné a pohodové lidi, se kterými jsme i přes jazykovou bariéru vždy nějak domluvili. Hory nádherné a to jsme viděli jen maličko z toho, co zde hory nabízí.

Na treku jsme myslím zvolili dobrý styl, dalo se to proběhnout za 5 dní, ale proč to dělat, spěcháme celý rok někam a tady jsme byli na dovolené.

Data

Fotky k nalazení zde.
Fotky od Rusa z Ala-Archa tady.
GPS logy treku v Terskey Alatau tady.
GPS logy treku v Ala Archa tady.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ales.J Ales.J | 25. ledna 2015 v 12:26 | Reagovat

krásný,
přečet jsem všechny 3 díly nastřídačku s picasa albem ve fullscreen módu,
krásný silný horský scenérie.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama